Hlavní a dlouho očekávanou událostí celorepublikového významu se stala Středomoravská výstava konaná v našem městě v létě roku 1936. Samotnou výstavu však předcházely velmi finančně nákladné a časově náročné úkoly. Kromě toho, že finišovaly dokončovací práce na nově budované Sokolovně na nábřeží u Bečvy, město prošlo nebývalou proměnou – slavnostně vyzdobené a nasvícené ulice, vlajky, prapory, transparenty či dokonce právě pro tuto příležitost nově zbudované veřejné záchodky pro návštěvníky na několika místech ve městě – to vše jen umocňovalo slavnostní atmosféru té doby. Na slavnostních přípravách se tak podílely stovky významných Přerovanů, od továrníků, přes obchodníky, umělce, právníky, pedagogy či řemeslníky. Samotnou „hlavou“ celého projektu pak byl tehdejší starosta města Přerova, pan Richard Kleiber, který věnoval celému projektu veškerý svůj drahocenný čas a úsilí.
Záštitu nad Středomoravskou výstavou dokonce převzal sám tehdejší prezident Dr. Edvard Beneš.
Výstava byla rozdělena na dva okruhy. Prvním byl právě pro tuto příležitost nově zbudovaný areál rozprostírající se na pravém břehu řeky Bečvy v blízkosti městského sadu Michalov, který se v té době těšil velké oblibě. Druhý okruh pak tvořily expozice nacházející se v jednotlivých částech a budovách města.
Největší atrakcí zábavního parku, který se nacházel za Michalovem a výstavy samotné se pak stala 41 metrů vysoká padáková věž, podobající se petřínské rozhledně. Vzhledem k tomu, že sloužila nejen k seskokům, ale také jako rozhledna, těšila se velké oblibě návštěvníků parku. Proto i po oficiálním ukončení výstavy sloužila věž ještě nějaký čas veřejnosti.
Zábavní park samozřejmě lákal nejen děti, ale i dospělé na spousty atrakcí, mezi něž patřily např. houpačky, kolotoče, střelnice, tobogány či v té době hodně oblíbená cirkusová představení.
Velmi atraktivním a hojně navštěvovaným místem se stalo i slavnostně vyzdobené přerovské osobní (vlakové) nádraží, v jehož prostorách pak mohli návštěvníci zhlédnout spousty dechberoucí železniční techniky od různých typů parních či elektrických lokomotiv, po drezíny či nejmodernější drážní vozy v té době používané.
Raritou Středomoravské výstavy byl elektrárenský pavilon, který projektovali manželé Oehlerovi, a měl propagovat elektřinu.
Speciálně pro Středomoravskou výstavu pak byla zhotovena sochařem Rudolfem Hlavicou socha Světlušky, která se po jejím ukončení stěhovala doslova z místa na místo, a v současné době se nachází po zrestaurování v zahradě Ornitologické stanice u Michalova.
V době konání výstavy se v Přerově uskutečnilo na osm desítek sjezdů rozličných spolků, korporací, institucí či politických stran. O víkendech si tak v Přerově obrazně řečeno podávali dveře včelaři, motoristé, hasiči, úředníci, váleční veteráni a poškozenci anebo pokrokové ženy.
Dobrá organizace, propagace a hlavně bohatý program, přilákaly na výstavu během jejího konání na půl milionu návštěvníků…..
…A Vy teď prostřednictvím několika dobových fotografií budete mít možnost zavzpomínat na dobu, kdy bylo město Přerov v rozkvětu a nasát tak atmosféru té doby…