Přerovská kina

Přerovská kina

I do Přerova v roce 1900 se dostal nový objev bratrů Lumiérových kinematograf.
První představení se mělo uskutečnit 5.1.1900 v sále Pivovaru a mělo probíhat jen několik dnů. Pohyblivé obrázy měly obsahovat výjevy z války Angličanů s Boery a jiné obrázky. Prvním občanem v Přerově který se začal zabývat kinematografií byl školník Strojní průmyslové školy pan Rybka. Kolem roku 1901 si zakoupil vůz, projekční přístroj a vše ostatní a začal objíždět obce, ale po několika letech a stal se z něj obchodník. Další pojízdně kino bylo v roce 1904 na Loučkách a promítaly se zde podobizny osobností.

První stálý kinematograf vznikl po roce 1910 v Havlíčkové ulici, kde jej zřídil pan Procházka, jmenoval se První stálý Elektro Biograf. Již v té době zajišťovala hudební doprovod živá kapela. Biograf později převzal pan R. Navrátil a následně další licenci získal Karel Mareš. Promítaly se převážně snímky z přírody. Postupně s vývojem přístrojů docházelo i k změně repertoáru. Mezi prvními se měl hrát kolem roku 1912 film Romeo a Julie. Licenci získala Marie Číhalíková, která se snažila vybudovat nové kino v Mostní ulici.

První povolení pro kino Olympia bylo získáno v Jateční ulici. Další majitel biografu za pivovarem byl pan Watzula. Karel Číhalík začal stavět v roce 1913 v Havlíčkové ulici a také v roce 1913 byla stavba dokončena. Stavba stála 100 000 Kč. Kino dostalo název Olympia a první představení bylo 17.12.1913; jako první bylo uvedeno "Zkáza města Pompejí".

Po roce 1917 byly v Přerově dva stálé biografy a to Olympia a Orania. Mimo to měl licenci i Sokol Přerov, ale ten hrál jen o sobotách a nedělích.
Po problémech s licencí bylo kino Olympia uzavřeno a po delších průtazích získala licenci v roce 1925 Masarykova liga proti TBC. V roce 1929 byla licence použita pro kino Hvězda v Dělnickém domě na Šířavě po dobu oprav Olympie. Ta byla v roce 1931 opravena a poprvé uvedeno zvukové zařízení.

T.Ševčíková a p. Arnošt Ernest Otáhal získali povolení k vybudování nového biografu vedle kaple sv. Jiřího. Sál byl postaven dle plánů p. Jonáče. Souhlas s provozováním kina byl vydán v roce 1912, kapacita kina byla 110 osob. Kino se jmenovalo Kinematograf Arnošta Otáhala Orania.
V roce 1926 byla městská rada požádána o povolení k stavbě nového kina na Nám. Svobody pod názvem Orion.

Sokol provozoval kino jen o sobotách a nedělích. Po postavení Sokolovny v roce 1936 se stávající sokolovna v Mostní ul. začala upravovat na moderní kino a bylo slavnostně otevřeno 24.4.1937. Kino sloužilo až do roku 1975. Kino bylo vybaveno na širokoúhlou projekci promítání, bylo ukončeno až z otevřením kina Hvězda.
Kino v Havlíčkové ulici Olimpia bylo 22.12.1947 přestavěno na chrám církve československé.

Po roce 1950 bylo také provozováno kino ČAS v budově vlakového nádraží, mělo kapacitu jen kolem 80 míst a provoz byl celodenní. V roce 1960 byla cena lístku 1,20 Kč. Kino bylo velmi oblíbené hlavně v zimních měsících, kdy byly hlavně využívány první řady vzhledem k tomu, že se topilo v kamnech na pevná paliva. Dne je v místech kina obchod (z vestibulu vlevo).

Dále bylo zřízeno i kino Panorama v Předmostí vedle základní školy. Kino zaniklo až po roce 1990.

V roce 1975 bylo slavnostně otevřeno kino HVĚZDA které je v současné době jediným kinem v Přerově. Budova kina byla postavena jako kryt CO, je podsklepena několika podlažími. Kino bylo při otevření vybaveno projektory na 70 mm projekci. Projektory byly jako jedny z posledních výrobků tohoto typu z Meopty Přerov. První rok se obsluha promítání dělila na dvě části, první část tvořila obsluha v kabině, druhou část jeden z promítačů, který obsluhoval hlasitost a přepínání strojů. 70 mm výroba filmů byla postupně rušena vzhledem k tomu, že manipulace při převozech byla velmi náročná a zvukový záznam měl více stop a byl magnetický. Postupně byly promítací stroje vyměněny za 35 mm MEO 5X. Mezi prvními filmy formátu 75 mm byly "Pád říše římské", "Le Mans", čs. "Vysoká modrá zeď" a další.
První vedoucí kina Hvězda byl Antonín Rochla.

Hlavní promítači v 60-tých a 70-tých letech byli pro
Kino JAS: Josef Prachař, Karel Šiling,
Kino OKO: p. Šimčáková,
Kino Hvězda: Mirek Dembický.
Dále v přerovských kinech promítali: Jiří Háva, Hronek, Odstrčil, Rosmus a další.

Tak to je trocha z historie přerovských kin.
Pozn. Já sám jsem pracoval při zaměstnání jako promítač a měl jsem tu možnost promítat ve všech kinech, které byly v provozu v 60-tých a 70-tých letech 20. století.